Německo II. – současná realita týkající se uprchlíků – tak trochu drbylink a něco o psychologii mlčících davů a demokracii podle elit z rozhovoru se známým německým profesorem psychologie Rainerem Mausfeldem.

– OP –

10. 10. 2018
Jak hluboko jsi Německo kleslo! Proč o něm na Nové republice informuji?
(pozn. část II. z celkových VI., část I., kterou jsem nazvala teoretická, byla zveřejněna již dříve, viz ZDE)



Začnu odpovědí na otázku v závěru názvu. Protože svět se od druhé světové války výrazně posunul kupředu. Mnoho přemýšlivých lidí si ale v posledních letech začalo uvědomovat, že válečná agenda celé řady západních politiků je neúnosná. Neúnosná pro lidi, pro planetu, pro další vývoj lidstva a existenci zvířectva. Zejména po puči na Ukrajině, bylo mnohým jasné, že stačí málo k eskalaci velkého konfliktu. Mnozí se s tím v Německu odmítali smířit a dali se do protestního boje, zejména proti politice NATO. Později, kdy se rozhořela uprchlická krize, přišli další, kteří se odmítali smířit s agresí mnohých uprchlíků a politikou přijímání všech uprchlíků bez rozdílu a jejich jakéhokoliv prověřování.

Zprávy z Německa k nám sice průběžně přicházejí, ale podle mého názoru nikoliv v celém kontextu. Toto se snažím napravit a musím k tomu dodat, že z většiny čerpám pouze z alternativních zdrojů. Nejsem žádný politolog, ale všímám si tamějšího vývoje již dlouhodobě a mám za to, že se věci dávají do jakéhosi dosud trochu nepředvídatelného pohybu. Zkrátka něco visí ve vzduchu. Jde mi o to, aby to bylo trochu srozumitelné i našincům, aby se nikdy neopakovaly hrůzy kolem poslední války, abychom zavčasu chápali, oč jde, případně se připravili na změny, anebo dokonce, ty změny sami požadovali. Na semináři v Litoměřicích mě obzvláště zaujalo, co řekl profesor Staněk a zmínila jsem to v minulém článku. Na zásadní změnu ve společnosti chybí 5 % populace. Možná přispěje také vědomí, že se i jinde něco za zavřenými dveřmi děje. Mám v úmyslu ty dveře pootevřít, protože je také obecně známo, že v jednotě je síla. Německo již dnes neznamená fašismus a nacismus, i když nás o tom v poslední době média nějakým překrouceným způsobem neustále utvrzují. Historii vymazat nejde, jde se s ní jen upřímně vyrovnat, poučit se z ní a pochopit souvislosti. Nelze vše paušalizovat. Vládní a stranický establishment dnes není demokratická reprezentace Německa, jsou to jen dobře placení byrokraté, kteří využívají média (za nimiž stojí mediální koncerny) a ta zcela účelově štěpí jednotu národa. Navíc k tomu protěžují globalistickou politiku migrace směřující proti vlastnímu národu, bez jakkoliv prezentovaného cíle.

A proč Nová republika? Protože okolo ní jsou lidé, kteří moc dobře chápou, že mnohé věci jsou špatně, nebo jdou špatným směrem, právě jak také na konci uvádím několik myšlenek prof. Mausfelda. Také s mnohými představiteli mírových demonstrací posledních let v Německu sdílím to (o tom více v následující části III.), že to již není tolik o tom, zda je to napravo nebo nalevo, jde totiž o víc a také jde o osobnosti, které to dokážou nejen chápat a pojmenovat, ale také zprostředkovat. Bez pochopení, bez rozlišování se totiž můžeme zcela ztratit v chaosu, v nepochopení nebo v nenávisti. Toho již dnes není lidstvo hodno. Proto bude také následovat několik dalších dílů, které trochu přiblíží dění několika posledních pár let a alternativu, která v současné době v Německu působí.

Ale zpět k tématu. O víkendu jsem zase jednou brouzdala po německých alternativních webových portálech a musela jsem konstatovat, že mě vůbec nepotěšily, tak ani já vás dnes moc nepotěším. To co jsem vybrala, abych trochu přiblížila je neutuchající téma uprchlíků a jejich v našich evropských podmínkách zcela nestandardních činů. Vracím se tak trochu k minulému tématu a na příchod uprchlíků bychom měli nahlížet jako na jakýsi předstupeň globální migrace.

Jedná se zejména o výsledky velké uprchlické vlny z Blízkého východu z roku 2015, kdy se doslova během několika měsíců do Německa přivalilo cca 1,5 miliónů uprchlíků. Podle informací mnohých alternativních médií (pozn. již slyším J. Jandu – „dezinformačních“) tato vlna de facto trvá potají doposud, nově obohacena o uprchlíky z Afriky. Podle těchto médií se i nadále po celých autobusech rozmisťují další a další, zejména do bývalé východní zóny. Čtu o tom i v celé řadě komentářů pod různými články na toto téma. Lidé se očividně za stávající situace začali na některých alternativních webech vzájemně informovat, právě prostřednictvím těchto komentářů, o tom, co se kde děje, jak se kde uprchlíci chovají, ale také např. kudy právě projíždí vojenské transporty nebo co se odehrává v okolí vojenské letecké základy Ramstein (pozn. občas mi to již připomíná nějaké konspirační sítě hraběte Sandorfa, a když to bude pokračovat s omezováním svobody slova, dojde možná i na ty poštovní holuby a šifrovací mřížky, čtenáři románů určitě znají).

Místo zabití Sussanny F.

Vrah Susanny Iráčan Ali Bašar

Na konci září bylo na alternativním internetovém portálu Jouwatsch zveřejněno poděkování určené prezidentovi spolkového policejního prezidia Dietru Romannovi, uveřejněné na Facebooku matkou 14 leté Susanny F. z Mainzu, která byla zavražděna 20 letým iráckým uprchlíkem Alim B. viz ZDE. Totiž jen díky jeho zcela neobvyklému osobnímu nasazení byl ve velice krátké době tento vrah pocházející ze severu Iráku dopaden a předán německé justici. V poděkování zároveň uvádí, že by chtěla vidět, zda by lidé, kteří přispěli k obvinění tohoto šéfa policie za jeho protiprávní čin, reagovali také tak, pokud by se jednalo o jejich dceru nebo sestru (pozn. de facto jde o ilegální únos uprchlíka z Iráku do Německa bez oficiálně podané žádosti o vydání a bez vydání mezinárodního zatykače). Nebo by měl vrah, který jí vzal to nejcennější, jen tak odejít bez potrestání? (pozn. Susanna byla v květnu 2018 znásilněna a následně zavražděna uškrcením, 14 dní po ní bylo vyhlášeno pátrání a díky informacím spolužáků bylo poměrně brzy jasné, kdo je vrahem. Ten se však mezitím s celou svou rodinou narychlo přes Istanbul vrátil do svého domovského Iráku. Policejní šéf Roman, vědom si situace, kdy uprchlíka nejspíš nikdy k německému trestnímu stíhání z této země nevydají, využil svých kontaktů a odjel soukromě do Iráku. Tam s pomocí tamní policie ve velice krátké době Aliho B. našli a zadrželi. Následně byl za pomoci spolkové policie dopraven zpět do Německa k trestnímu stíhání. Ali B. se hned po příjezdu do Německa k tomuto hrůznému činu přiznal.). Na konci září 2018 německé státní zastupitelství zahájilo stíhání proti Romannovi za jeho čin. Kritika přišla i ze strany irácké vlády, neboť neexistuje žádná dohoda o vydávání mezi těmito dvěma státy.

Oběť Mia Valentin a vrah – Afghánec Abdul Mobin D.

Další článek zveřejněný na Epoch Times více ZDE se týkal vydání rozsudku nad afgánským uprchlíkem, který zavraždil v Kandelu 15 letou Miu V. (několika bodnými ranami uprostřed drogerie DM za bílého dne, smrtelný byl jeden zásah do srdce), a který se v době konání soudu ve chvíli, kdy před soudem vypovídala její matka, vztekle vrhl na úředníka soudu, nadával mu, kopal a plival na něj. Poté, co mu skočil na krk a škrtil ho, byl spoután a vyveden ze sálu. Soud navíc neuznal vyhodnocení odhadce, že vrahovi je již 20 let, soud přistoupil na věk 17,5 roku, tak totiž kvůli nezletilosti mohla být vyloučena veřejnost. Matka Mii také vypovídala, jak se o činu dozvěděla, a že vlastně až v nemocnici pochopila, že navždy ztratila jediné dítě, Mia před ní ležela nehnutá a znetvořená. Vrah dostal podle srpnového rozsudku soudu 8 let a 6 měsíců, jeho obhájce žádal 7 let a 6 měsíců, žaloba žádala 10 let. Takže se dá očekávat, že tak nejpozději za 5 let bude tento vrah venku.

Jde jen o nejznámější kriminální činy, které se udály v posledním roce v Německu, a které se nepodařilo médiím ututlat.

Podle článku, zveřejněném na stránkách Contra magazinu viz ZDE (pozn. je již z roku 2017), jsem se dočetla, a četla jsem o této problematice i jinde, že cca 60 %  z 1 miliónu azylantů vzhledem ke svým dřívějším zkušenostem z válečných zón, chudoby aj. náchylné k psychickým onemocněním. Přispívá k tomu také zcela jiné kulturní prostředí a jazykové bariéry. Následkem jsou deprese, psychosomatická onemocnění, afektivní reakce a různé disociální poruchy, problémy se spaním, strach atd. Veřejná média a politici však tuto problematiku spíše zamlčují. Potřebných terapeutů je však v Německu dlouhodobě nedostatek a je zcela běžné, že na termín se čeká minimálně okolo půl roku. Navíc terapie jsou dlouhodobé, tedy drahé a vliv má i jazyková bariéra.

Když dnes přijedete do nějakého německého města, často v jejich centrech vidíte poflakující se skupinky jen tak zevlujících tmavých mladíků. Očividně nemají co na práci. Dělají pak činy, jaké dělají. Připomíná mi to, že s takovými, kteří se nechtějí aktivně integrovat do německé společnosti, německé úřady postupují ve stylu školy v Summerhillu. O této škole ve Velké Británii jsem četla v jedné knížce psané přímo o ní již velice dávno. Je to internátní škola, vzdělání je spíše přizpůsobeno dítěti a funguje jako demokratické společenství. Provoz a vše ostatní je projednáváno na školních shromážděních. Žáci mohou dělat, co chtějí, a pokud nechtějí, nemusí se žádného vyučování vůbec účastnit. Vychází se v této koncepci z toho, že to nicnedělání je po nějaké době přeci jen přestane bavit a začnou se sem tam objevovat na některých předmětech a něco je snad zaujme i do budoucna. Úspěch pak většinou mají s nějakými uměleckými nebo manuálními činnostmi. Můj dojem z knihy byl ten, že slouží především k „uklizení“ rozmazlených „spratků“ s lepších rodin. No, jestli to ti Němci také tak nedělají s těmi mladými uprchlíky a čekají, až je to nicnedělání přestane bavit?

Příchozí migranti v Německu

Co si pak máme myslet o tom, když se objeví informace ze začátku září, viz ZDE, že policie v Německu hledá 400 000 cizinců! Z tohoto počtu je 126 327 určeno k vyhoštění nebo odsunutí, u cca 300 000 je jejich místo pobytu nejasné nebo jsou pohřešovaní, celkový počet hledaných je 602 000. Jürgen Braun vedoucí frakce AfD v Bundestagu (parlamentu) v ní informuje, že jménem frakce AfD podal oficiální žádost o vysvětlení úřad německé kancléřky. Tato by měla být do 14 dní zodpovězena. Branun uvádí, že je naprosto skandální, že nikdo neví, kde se nachází 400 000 migrantů a uvádí, že to vážně ohrožuje bezpečnost Německa. Dále říká, že občané mají právo připomenout kancléřce, k čemu se zavázala ve svém slibu po svém zvolení a to, odvracet škody před německým národem.

Aby toho nebylo dost, ani další zpráva není o moc pozitivnější, viz ZDE. V Essenu byl v jednom baru vyzván policisty 17ti letý mladík  k předložení dokladů, ten to odmítl a dal se na útěk, při kterém policistka po jeho kopnutí do rozkroku upadla, když se zvedla, v kopání včetně do podbřišku útočník pokračoval. Po jeho zadržení se do policejní služebny v centru města přiřítili členové jeho klanu, otec a bratr a vyhrožovali tím, že zmobilizují celou rodinu. Jen s velkou námahou byli ze služebny vytlačeni. Zmíněná policistka následně musela nastoupit na neschopenku.

V této souvislosti jsem také objevila informaci Spolkového kriminálního úřadu (BKA), zveřejněnou hned na několika alternativních blozích, podle které cca 200 000 osob v Německu přísluší k tzv. arabským klanům (pozn. jedná se také o turecké klany). Lidé z těchto klanů jsou velmi dobře organizovaní a své živobytí si opatřují z většiny organizovanou kriminalitou. To také částečně potvrzuje pohřeb zavražděného Nidala R. v Berlíně, na kterém se sešlo celkem 2 000 příslušníků jeho klanu. Obecně si tyto klany vydělávají krádežemi, vývozem ukradených aut do zahraničí, drogami, obchodem s lidmi, prostitucí a nezastaví se ani před vraždami. Na svou stranu získali také mnohé z uprchlíků po roce 2015. Tyto početné arabské rodiny z většiny pocházejí z jihovýchodu Turecka, později emigrovali do Libanonu, a když se tam rozzuřila občanská válka, tak se plíživě přesunovali do Německa. Jiný zdroj také uvádí, že se celá řada Libanonců z Organizace pro osvobození Palestiny přesunula z bývalé NDR do západní části.

Ale již konec „černé kroniky“!

Willi Wimmer

Závěrem bych k doslova katastrofickému problému s imigranty chtěla uvést slova zveřejněná na Epoch Times známým německým politikem Willi Wimmerem, který je nejuznávanějším kritikem současného stavu a politiky Merkelové a politiky NATO. Píše, že se vše v německé vládní čtvrti přibližuje k „závěrečné hře“. Ukázaly to jasně postoje politiků, kdy Hans-Georg Maaßen musel skončit v čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy kvůli údajným sympatiím k AfD a svým pochybnostem o doložení pronásledování cizinců na demonstraci v Chemnitzu, také jsou velmi kontroverzní jeho postoje v minulosti, kdy například odsoudil Edwarda Snowdena za jeho čin, čímž podle něj vrazil klín do vztahů mezi USA a Německem a navíc ho označil za ruského špiona nebo umožnění utajeného poskytování dat National Security Agency (NSA, Národní bezpečnostní agentura/Centrální bezpečnostní služba). Wimmer píše, že k tomu, co se odehrává v Německu od roku 2015, musí být přistupováno na pozadí nepředstavitelné ilegální imigrace, která je v plné odpovědnosti kancléřky Merkelové společně s předsedkyní SPD Andreou Nahlesovou. Toto vše Německo zcela štěpí a znemožňuje racionální přístup ke krizovému vývoji. Stálé setrvávání kancléřky Merkelové v úřadu vede k odvracení se obyvatelstva od všech politických představitelů. Vyslovil také, že ti, kteří mají v úmyslu udělat v Německu převrat, nesmí zapomenout nahlížet také na Horsta Seehofera, předsedu bavorské CSU a ministra vnitra, jako na poslední překážku k odstranění. Pokud bude kancléřkou Merkelovou Seehofer odstraněn, nebude nekontrolované migraci již nic stát v cestě.

Není tak vůbec divu, že mnozí a nejen na alternativě, celou situaci považují za naprosté selhání kancléřky, když otevřela hranice islámským bojovníkům a zločincům. Zároveň se také začíná projevovat selhání justice a právního státu, protože i soudci jsou jen lidé s rodinami a kdo je dostatečně ochrání před nějakými cizími klany. Do budoucna budou mít vysloveně riziková povolání a nejen oni. Také policistky, jak se ukazuje nejen ve výše zmíněném případě, nemají šanci zvládat některé situace a doslova každý mladý kriminálník jim uteče. Dá se říci, že Němcům již mnoho problémů přerůstá přes hlavu a to i přes to, že mají již desetileté zkušenosti s imigranty zejména z Turecka (pozn. dnes se ukazuje, že jejich přijímání probíhalo především na důrazný požadavek ze strany NATO, aby došlo hospodářskému růstu v té době země velmi zaostalé a mohli ho tak účinněji zapojit do tohoto útočného spolku a odvrátit ho zavčasu od případného přiklonění se k tehdejšímu SSSR). Nezvládnutá situace okolo arabských klanů působících v Německu může být s velkou pravděpodobností důvodem, proč stále nedochází v masovém měřítku ke slučování rodin. Tj. aby dalšímu rozšiřování klanů alespoň částečně zabránili. Věc to ale také neřeší, protože následkem jsou hordy mladých násilných mužů.

Mám tak pocit, že i Globální migrační pakt uvažuje ve stejných intencích, jako bylo v případě Turecka. Tedy zjednodušení migrace, čím rychlejší integrace do sociálních systémů, každý příchozí hned obdrží bankovní účet, kartu, mobil (takto to bylo i u uprchlíků výše zmiňovaných), ti pak budou posílat peníze do svých domovských států a snad jako i v případě Turecka dojde k jejich hospodářskému růstu a širším možnostem exportu z vyspělých imigračních zemí do těchto chudších. Někde jsem dokonce četla, že migrace bude představovat „demografickou dividendu“. Jen to nikdo asi nepropočítal přesně. Lidé budou přicházet z jihu na sever a kapitál bude odtékat na jih. Velké množství zemí se více přikloní k západu. Tedy tři mouchy jednou ranou. Výsledkem bude fungující migrační cyklus. A finální cíl? Je to možná celosvětové vyrovnání životních podmínek lidstva? Nebo nevyhnutelný kolaps sociálních struktur dnešního západu?

Nakonec něco o psychologii mlčících davů.

Profesor Rainer Mausfeld

V této poslední části uvádím několik myšlenek profesora Rainera Mausfelda (pozn. emeritní profesor všeobecné psychologie na Univerzitě v Kielu), který nedávno v Německu vydal knihu Warum schweigen die Lämer? (Proč ovce mlčí?). Uvádím pár hlavních myšlenek z rozhovoru mezi ním a Kenem Jebsenem, nezávislým novinářem a provozovatelem alternativního portálu KenFM viz ZDE (pozn. rozhovor je na 1,5 hodiny, vybírám tedy jen to, co mě nejvíce zaujalo). Profesor Mausfeld řekl, že by si ze všeho nejvíc přál, aby takovou knihu vůbec psát nemusel, a že tam jsou vlastně zmíněné jen všední skutečnosti, které lidé cítí, ale neumějí je pojmenovat. Uvedl, že celá koncepce kapitalismu je založena na tom, že v pozadí existují struktury, které jsou „zabezpečené“, neměnné, stabilní a nedovolují jakékoliv změny. Dobře to podle něj vyjádřil bývalý ministr financí Schäuble, který kdysi řekl, že žádné demokratické volby nemohou změnit hospodářské cíle. Za feudalismu bylo jasně viditelné, kdo byl za co odpovědný a dalo se tak jasně říci: „král je nahý“. To však v kapitalismu již možné není. Protože však lidé chtějí vždy při nějakých vážných problémech vidět konkrétní viníky, tak se ty struktury musely stát neviditelnými. Nikdo je nemůže nijak pojmenovat. Navíc jsou internacionální, stejně jako různá podniková představenstva. Nepodléhají tak vůbec demokratické kontrole, jak v hospodářské a finanční oblasti, tak i v oblasti týkající se vojenství. Prezentují se dokonce tak, že oni nejlépe vědí, co je pro „ovce“ to správné. Neoliberální koncepty jsou při tom zcela protichůdné, prezentují, jak se vše musí optimalizovat pro lidi, avšak nikdy ty elitní struktury nezmiňují. Neoliberalismus je podle něj zcela inkonsistentní a protiřečí si a koncept elit zůstává zcela neřešen. Proklamovaná demokracie elit a neoliberalismus tak doslova ničí společenské a životní základy. Globalismus podle něj nepředstavuje nic jiného než silné hospodářské zájmy USA a Německa a je to celý plánovaný systematický postup.

Lidé již začínají podvědomě chápat, že to celé nějak vázne, že ten systém kolabuje, a že proklamovaná demokracie je pouze simulací demokracie resp. iluzí demokracie. Pravá demokracie musí být navázána na spodní struktury, ukazuje se však, že vše směřuje jen k byrokracii a oligarchizaci. Mnozí lidé tak začínají cítit, že jsou ponecháni svému osudu, je s nimi jednáno nespravedlivě a jsou pouze obětí něčího rozhodování, jsou pak rozčarovaní a běsní. Děje se to zejména na východě Německa. Nějaká řešení dnes v Německu nabízí pouze pravice stavějící v tom zmatku nejvíce na zdůrazňování domoviny a půdy, s čímž se nakonec mohou ztotožnit mnozí z těchto tápajících.

Současná politika vytváří spíše atmosféru strachu, nejistoty, neoliberálové se představují v mnohém jako zcela flexibilní. Lidé ale potřebují, aby děje byly odhadnutelné, aby mohli plánovat. Profesor Mausfeld je přesvědčen, že nebezpečí skutečného extrémního pravičáctví nehrozí. Pravicový extremismus je pak využíván ve smyslu „my dobří musíme proti němu držet pohromadě“. Co je pro tyto struktury elit podle profesora Mausfelda nebezpečné, jsou lidé, kteří chtějí věcem přijít „na kloub“, proč se věci tak a tak odehrávají. Tito často cítí bezmoc a bezvýchodnost, navíc skutečnost sociální nerovnosti. Vidí, že kapitalismus prostě nefunguje a dochází k sociálnímu a ekonomickému zničení. Podle Mausfelda kapitalismus v současnosti krachuje silněji, než to postihlo socialismus. V jeho případě se dalo říci, že nikdy vlastně skutečně nefungoval, protože se nemohl rozvinout za férových podmínek.

Naopak mnozí, kteří se cítí v současném „statutu quo“ dobře, komfortně, mají tendence tento stav přeceňovat. Profesor Mausfeld je toho názoru, že každá změna musí přijít ze zdola, lidé musí tvořit různá společenství, musí hledat chyby současného systému, hledat kreativní řešení. Obrovskou úlohu při tom hrají dnešní alternativní média a různé iniciativy. Říká dále, že si dnes vůbec nestojíme špatně. Může to však trvat ještě desetiletí, než ke změnám dojde. Centra moci se totiž poučila z historie, reagují tak rychle a hledají nové cesty pro prosazení svých plánů a cílů. Podle profesora Mausfelda je tudíž velmi důležité provádět analýzu jejich moci, jejich struktur pro důkladné porozumění, protože „dokud dobře nepoznáš nepřítele, zapomeň na to přemýšlet o nové budoucnosti!“. Říká také, že je nějaká reprezentace moci potřebná, ale musí být vždy navázána na spodní struktury, ale hlavně musí být vytvořen systém jejich důkladné kontroly. Navíc již 100 let tyto struktury velmi účinně využívají kontrolu vědomí, k tomu uvedl, že ještě dnes cca 40 % lidí stále věří médiím. Média navíc nově zvolila taktiku, že pouze jimi „certifikované“ informace jsou pravdivé, vše ostatní jsou tzv.“ fejky“.

Důležité je také ve volbách nevolit ty politiky, kteří jsou zodpovědní za současnou situaci a hlavně mít cíl, kterého se chce dosáhnout.

Profesor Mausfeld v závěru rozhovoru říká, že v dopisech, které dostává v obrovském množství od lidí, vidí, že zejména starším lidem jde o budoucnost dětí a vnuků. Mají zájem něco dělat, on v nich vidí velký potenciál, protože jsou méně indoktrinováni, mají větší přehled a souvislosti více chápou. A i když mnozí nejsou nijak intelektuálně zdatní, většinou to cítí dobře.

Rovněž uvedl: „Nikdy jsme nebyli v tak zmatené situaci“.

Jsou to všechno ukázky toho, jak hluboce Německo kleslo.

– – –

Zdroj: http://www.novarepublika.cz/2018/10/nemecko-ii-soucasna-realita-tykajici-se.html
Author: Václav Dvořák

Categories: Nová republika